Znamená to snad, že čím víc kávy vypijeme, tím budeme zdravější? Je lepší pít kávu, než se cpát zeleninou? Nedávný průzkum stravovacích návyků Američanů na tyto otázky odpovídá.
To, že je káva největším zdrojem antioxidantů neznamená, že je také nejvydatnějším. Nadpis je v tomto ohledu dvojsmyslný. Pravdou je, že při zkoumání původu antioxidantů v jídelníčku Američanů, vědci přišli na to, že jich nejvíce získávají z kávy. Druhým největším zdrojem je černý čaj. Následovaly banány, ořechy, kukuřice, červené víno, pivo, jablka až za nimi se objevila rajčata a brambory. Výsledek není zrovna lichotivý pro tak propagovanou zeleninu. Chyba však není na její straně.
Vítězství kávy není způsobeno vysokou koncentrací antioxidantů v ní, jako spíše množstvím, jaké jí vypijeme. Pochybuji, že bychom se v konzumaci kávy výrazně lišili od obyvatelů USA. Prostě pijeme více kávy, než jíme zeleninu. To je jistě špatně. Nedoženeme přísun užitečných látek, zejména vláknin, ze zeleniny, zvýšenou konzumací kávy. Optimální jsou jeden až dva šálky za den. Netuším, jestli i zde platí obdoba českého pivního výzkumu, který prokázal, že pití pěti piv denně je zdraví prospěšnější než nepití vůbec. Výzkum se nezmiňuje, jestli je nutné pít pravou mletou kávu, nebo zda si i instantní zachovává obsah užitečných látek.
Antioxidanty jsou našemu tělu prospěšné tím, že reagují s volnými radikály, které pak nemohou dále škodit v našem organizmu a způsobovat poškození buněk. Z toho důvodu se předpokládá, že brání vzniku rakoviny a chorob srdce. Káva samotná by nás měla ochránit, kromě výše uvedeného, od diabetu druhého typu a Parkinsonovy choroby.
Samozřejmě nejlepším zcela prokázaným zdravotním přínosem kávy je navození dobré nálady a pohody. Zejména proto, že jsme zvyklí ji popíjet v příjemných chvílích. Jestli si ji často užíváte ve stresu, jste o její největší klad ochuzeni. A nezapomeňte; káva má být horká jako letní den, černá jako noc a sladká jako nejlepší milenka.
Asi bych měl někoho pozvat na kávu.
Na Kalifornské univerzitě zkouší novou metodu, která by nám měla ušetřit bolest u zubaře. Zjistili, že když zuby prosvětlí světlem, které je blízké infračervené oblasti záření, tak se zvýrazní teprve počínající zubní kaz na zubní sklovině. Odstranění tohoto kazu nevyžaduje bolestivé vrtání.
Výzkumníci prosvětlovali vzorky nařezaných zubů bez kazu, na které přidali látku, která imitovala jeho vlastnosti. Testovali kontrast mezi zubní sklovinou a umělým kazem. K prosvětlení použili halogenovou lampu, pár polarizačních filtrů a filtr s pásmem propustnosti 50 nm (bohužel není uvedeno v jaké oblasti záření). Kaz, který ve viditelném světle nebyl viditelný a na rentgenových snímcích byl špatně rozlišitelný, byl zřetelný. Bylo testováno 30 vzorků s tloušťkami od 2 do 6,75 mm, problém byl, což mi připadá podivné, údajně pouze u šestimilimetrového vzorku. Pochopil bych, kdyby to bylo od 6 mm nahoru, ale toto… Zavání to chybou v pokusu nebo autorovi původního článku. :-)
Testy budou pokračovat na opravdových zubech napadených zubním kazem a prý nic nebrání brzkému nasazení do praxe. V této fázi výzkumu jsem k tomu mírně skeptický. :-)
Jde o zvyšování síly svalů při jejich chorobném ochabování – Duchennova svalová dystrofie. To je dědičná nemoc, která postihuje asi jedno dítě z tří a půl tisíce; převážně chlapce. Způsobuje, že většina těchto dětí zemře v časné dospělosti. Injekce RNA přímo do svalů opraví vadnou dědičnou informaci v buňkách, a tak pomůže k obnově svalové hmoty. Dříve byl problém dostat RNA přímo do buňky. Jen málokteré se to podařilo. Nyní byla injekce RNA doplněna o detergent (slovo detergent mám spojeno hlavně se saponátem, ale slovník tvrdí, že jej lze přeložit i jako "detergent", takže tak činím – vy určitě víte, o co jde :-). S ním se do buněk dostalo 10x více RNA. Jedna taková injekce má účinek až po dobu tří měsíců.
Zdroj: RNA injections boost muscle strength
Server Nature.com jsem přidal do svých zdrojů.
Před časem jsem na ČRo 1 Radiožurnálu slyšel zprávu o tom, že vědci přišli na gen, jehož úpravou prodloužili život laboratorních myšek o 1/3 až ½. Ten gen způsoboval, že se buňky začaly regenerovat mnohem dřive po poškození – nečekaly, až bude poškození větší.
Dnes jsem natrefil na článek Scientists Find What Type Of Genes Affect Longevity, ve kterém je zmíněn další gen (daf-2), jehož modifikací došlo k prodloužení života červa hlístice (škrkavky) na dvojnásobek. BTW Ty myšky na mě působí důvěryhodněji. :-) Gen je zvláštní tím, že startuje více dalších genů – totiž na délku života má vliv více genů a jejich účinek se sčítá – a tím je výjimečný. Působí na antibakteriální procesy, únavu buněk a metabolismus. Ovšem stále nevíme, na jaké geny konkrétně má vliv.
Doufám, že se zdvojnásobení života nepodaří jen u červů, ale také u lidí. Loni 22. 2. 2002 jsme se bavili s kamarády, jestli ještě budou v dohledné době podobná pěkná data. Já jsem jen skromně prohlásil, že se těším na datum 22. 2. 2222. Taky se těšíte?
Éda Hlava se rozplývá nad tím, jak budou méně zkušení lékaři posílat sporné rentgenový snímky mobilem zkušenějším kolegům (čerpá z článku na BBC). To je opravdu nesmysl; už vidím, jak si zkušený kolega prohlíží komplikovanou zlomeninu na displeji 2x3 cm a zodpovědně radí. To je mnohem lepší poslat snímek emailem. A vůbec, to se ještě nerentgenuje digitálně?
10 starších příspěvků v této rubrice:
Všechny starší příspěvky z této rubriky najdete v jejím archívu.
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém