Platy vědců v USA a ty středoevropské

Jak je vidět, závist není pouze vlastnost Čechů, ale projevuje se také v USA. Není se co divit, jde o 770 tisíc dolarů. To dokáže hnout žlučí i vědcům v zemi, kde se výše platu nezávidí a dokonce se na ni neptá.

Tři čtvrtě miliónu za rok – no neberte to!

Credit: Guidestar et al

Kdo tedy tuto částku dostal? Výkonný ředitel (čili opravdový CEO) Americké chemické společnosti (ACS). Aby to bylo zajímavější, podotýkám, že se jedná o státní organizaci. To potom další vědci doslova vidí rudě (nutná registrace zdarma). Pro úplnost dodávám, že jde o plat roční a ze zmiňovaných sedmi set sedmdesáti tisíc tvoří 14 tisíc cestovní náhrady a 33 tisíc za úspěšné projekty.

Taková výše platu je neobvyklá i na poměry USA. Ředitelé jiných institucí dostávají nanejvýš přibližně poloviční plat (viz graf výše). Ovšem předseda správní rady společnosti, která určuje výši platu, se brání, že výše mzdy odpovídá výši obdobně postavených manažerů v soukromém sektoru. A chce-li ACS získat kvalitní manažery, musí je zaplatit odpovídajícím způsobem. V soukromé sféře se roční plat výkonných ředitelů pohybuje od 0,5 do 1,5 miliónu dolarů.

Platy v Česku a jinde ve střední Evropě

Vzhledem k těmto problémům mi porovnání průměrných platů ve střední a východní Evropě přijde trochu malicherné. Jak si vedeme? Docela dobře. Jsme třetí. Hádejte za kým. Za Slovinci a Chorvaty. V reálných mzdách jsou Slovinci na 72 % Německa, Chorvaté na 61 % (však jsme jim na to požehnaně přispěli) a my na pouhých 49 %. To, že Chorvatsko má více než my, mě nepřekvapuje. Ale kdybych nevěděl, jak na tom Slovinci jsou, určitě by mě jejich úspěšnost šokovala. Rekreovat se k nim jezdí asi tak stejně často jako jinde do Alp a o žádném pověstném místním průmyslu nevím. Vzhledem ke své vyspělosti už delší dobu nepotřebují víza do USA. Ach jo, musíme se více snažit!

Ovšem skutečnou radost by mi udělalo, kdyby česká věda musela řešit stejné problémy, jako ta americká.