Skok na obsah

Techblog > Ostatní věda > Hurikány se silou 30-ti vodíkových bomb

[CNW:Counter] TOPlist
6. 9. 2005 - Ostatní věda

Hurikány se silou 30-ti vodíkových bomb

Velké hurikány a tajfuny jsou nejničivějšími atmosférickými jevy. Způsobují miliardové škody a obsahují víc energie než atomová bomba. Kde se v nich bere tato ničivá síla a jak hurikány vznikají?

Co je hurikán

Hurikán Francis

Hurikán nebo tajfun je označení pro tropickou cyklonu. Prvně uvedený název se používá pro cyklony v Atlantiku a tajfun značí ty v Pacifiku. Atlantické i pacifické cyklony fungují na stejném principu. Existuje však několik druhů cyklon. Je-li rychlost větru cyklony u země nižší než 17 m/s, nazývá se tropickou tlakovou níží, do rychlosti 33 m/s je to tropická bouře a nad touto rychlostí se jedná o skutečný hurikán nebo tajfun. Hurikány se dále rozdělují podle Saffir-Simpsonovy stupnice od 1 do 5, kde pětka je nejsilnější.

Jak hurikány vznikají

Pro vznik hurikánu je nutná dostatečná teplota mořské vody. Je nutné aby byla vyšší než 26,5 °C do hloubky padesáti metrů pod hladinou. Také se musí formovat alespoň 5 ° severně nebo jižně od rovníku, aby Corriolisovo zrychlení bylo dostatečně výrazné (viz dále) a teplota vzduchu se stoupající výško by měla rychle klesat. Takové podmínky často nastávají na východním pobřeží Afriky, kde se formují všechny hurikány v Atlantiku.

Hurikán Kate

Když je voda dostatečně teplá, velmi rychle se odpařuje. Vodní pára stoupá vzhůru do výšek s nižší teplotou vzduchu kde kondenzuje a tím uvolňuje další obrovská množství tepla. Teplý vzduch stoupá čím dál tím rychleji. Masy stoupajícího vzduchu pod sebou zanechávají "volný prostor" – oblast s nízkým tlakem vzduchu – který je okamžitě zaplněn okolním chladnějším vzduchem, který se také ohřívá a cyklus pokračuje. Na vzduch sbíhající se do oblasti vznikající cyklony působí Corriolisovo zrychlení. Jak vítr mění svou vzdálenost od osy otáčení Země, je stáčen obdobně, jako kulička, kterou byste z okraje točící se gramofonové desky chtěli cvrnknout do středu. Proto se hurikány na severní polokouli točí proti směru hodinových ručiček a na jižní naopak.

Pro další vývin cyklony je nutné, aby se vytvořilo oko hurikánu, kterým bude studený vzduch z horních vrstev atmosféry klesat k zemi, čímž se uzavře cyklus výměny tepla. Cyklona pak bude tvořit tepelný stroj, který ke své funkci potřebuje pouze jeden zdroj energie a to teplou mořsko hladinu. Vznik je způsoben rotací cyklony, která ze středu díky odstředivé síle vytlačuje těžší vlhký vzduch. Hurikán je nyní zformována a připraven k životu.

Jakou mají sílu

Energie vložená do hurikánu je neuvěřitelná. Jeho mechanický výkon je asi 2 miliardy kilowatů (2,1x1012 W). Během své 15-ti denní pouti potom vykoná práci 3 tisíce miliard megajoulů (3x1018 J) – to je energie výbuchu třiceti vodíkových bomb. Spotřeba cele zeměkoule je miliarda kilowatů, takže výkon jednoho hurikánu by mohl zásobovat svět elektřinou jako jedna velká elektrárna. Skutečná energie hurikánu je však ještě asi třikrát vyšší, protože tepelný stroj, kterým hurikán je, má účinnost kolem 30-ti %.

Rychlost větru v hurikánu pátého stupně přesahuje 250 km/h a podtlak v jeho oku dokáže zvednout vlny až do výše 30 m. Právě toto jsou síly, které ničí lidská obydlí. Jak nám to nedávno předvedl hurikán Katrina nebo loňský Ivan.

Proč je tolik hurikánů

Hurikán Frances

Dlouhodobým sledováním mořských proudů, usazování ledovců, síly a směru větrů a vyhodnocením statistiky výskytu hurikánů v minulém století došli vědci k závěru, že se počty hurikánů střídají pravidelně v sedmdesátiletých cyklech. Loňská ani letošní sezóna nejsou žádnou výjimkou a ničivé tropické cyklony musíme očekávat i v dalších letech. Změna k lepšímu by mohla nastat asi po 30-ti letech. Příčinou jejich vyššího počtu je pravidelná změna mořských proudů v Atlantiku. Co stojí za touto změnou nikdo neví. Americký odborník na meteorologii se v NG 8/2005 vyjádřil asi takto:

Co je příčinou, nevíme. Je však pravděpodobné, že se jedná o přírodní jev.

Myšlenka je to geniální. O tom, co by mohlo být příčinou onoho přírodního jevu se v článku taktně mlčí.

Hurikány nezabíjí, zabíjí lidé

Již loni, po hurikánu Ivan, USA kontrolovaly evakuační plány, vytipovávaly potenciální záplavové oblasti. Vědci varovali, že velký počet hurikánů běžný jev. Přesto, že se všechno vědělo, nic se nedělalo. Byl to podobný stav jako před útoky na New Yorská dvojčata. Nikdo nechtěl věřit, že by hurikány mohly udeřit v takové síle. Ale i přesto hurikán Katrina téměř nezabíjel. Sám o sobě přinesl smrt několika desítkám lidí. Až následné protržení hrází způsobilo katastrofu. Záchranné operace byly pořádně nastartovány až po příjezdu prezidenta G. W. Bushe. I když byly z velké části jen divadlo pro prezidenta a televizní kamery. Rozsah škod je takový, že je nezbytné, aby se záchranných akcí účastnili všichni schopní lidé a ne pouze civilní garda.

Dovoluji si připomenout, že loňský hurikán Ivan, který v celém Karibiku zabil stovky lidí, měl i nad pevninou sílu pátého stupně Saffir-Simpsonovy škály, kdežto Katrina byla jen čtverkou a zbyly po ní nejspíš tisíce mrtvých. Přírodu neovládáme, ale když můžeme následkům řádění přírodních živlů předcházet, tak to udělejme.

Další informace

Napsal Martin Srubar v 23:34 | Komentáře (69)
Dočetli jste článek? A co nyní?
Pokračujte třeba čtením starších či novějších článků na obdobná témata v této rubrice. Nebo se podívejte na titulní stránku, co je nového. > Přejít na titulní stránku
Pokud máte čas a chcete si počíst, doporučuji archív. > Přejít na archív
Jestli vás zajímá něco konkrétního, vyhledejte si na Techblog.cz právě to své téma.

Weblog pro ty, které zajímá věda a technika.

Téma…

Časopis 21. století

Časopis 21. století
Časopis 21. století je nejznámější a nejoblíbenější vědecko-technický časopis. Na čem je ale založena jeho popularita? Z velké části jsou v něm obsaženy nesmysly. Jde o záměr nebo je to pouze neschopností autorů? Upřímně řečeno, co by odborník získal tím, že by v něm publikoval?
13. 8. 2004
Speciály…

Energetická krize

Energetická krize
Za dveřmi je energetická krize. Co budeme dělat, až dojde ropa a další fosilní paliva? Sledujte vývoj alternativních druhů energie a pohonů a hledání nových ropných nalezišť.