Nanotrubky pomalu začínají pronikat do běžného života sportovců. Mimo tenisové rakety a baseballové pálky zpevňují rámy kol stáje Phonak na Tour de France.
V 16. etapě Tour de France vyhrál Oscar Pereiro na kole s rámem z nanotrubek. Nelze tvrdit, že by vyhrál zásluhou nanotrubek, jelikož stáj Phonak si jinak příliš dobře nevede. Je to však dobrý důvod pro to, podívat se trochu blíže na ty nejobyčejnější materiály, o kterých lze říct, že využívají produktů nanotechnologie. Není to v žádném případě náročná technologie, obdobný materiál by mohlo využívat mnoho garážových výrobců laminátových leteckých modelů, lodí atd., jelikož finta je pouze v tom, přisypat nanotrubky do lepidla.
Přestože již umíme vytvořit dlouhé nanotrubky není ekonomicky únosné zpracovávat je do tkanin podobných uhlíkovým či kevlarovým. Výrobci špičkového sportovního náčiní jejich skvělé vlastnosti nechávají ležet ladem, přisypávají je laminovacích směsí a vylepšují tak mechanické vlastnosti. V tomto směru je pravděpodobně nejvíce aktivní firma Easton, která se spojila s nanotechnologickou firmou Zyvex a vyvinuli technologii nepříliš originálně nazvanou CNT. Její princip také vůbec není převratný – nanotrubky pouze vyplňují volný prostor mezi relativně většími uhlíkovými vlákny.
Bohužel jsem nenašel nějaké kvantitativní údaje o tom, do jaké míry se nanotrubkám podaří zpevnit uhlíkový kompozit. Jisté je, že vylepší chování kompozitu při zpracování. Už jen to a fakt, že využívání nanotechnologie i v této primitivní formě lze krásně zhodnotit v marketingu firmám stačí. Nepochybuji o tom, že akcionáři zúčastněných firem se také radují. Já se více těším na to, až se budou komerčně využívat vlákna nanotrubky přímo obsahující a ve vzdálenější budoucnosti i nanotrubky samotné.
Starší příspěvek: Duté nanokoule a nanokrystaly
Novější příspěvek: Tranzistor z jedné nanotrubky
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém