Komunikace Mars – Země

Spirit má potíže s komunikací. Jednu dobu s námi komunikoval rychlostí pouhých 120 bitů za vteřinu. Ale je to skutečně tak málo, jak se zdá? Komunikace mezi planetami mají svá specifika, a tak jsou vědci často rádi za rychlost, nad kterou by lecjaký modemista ohrnoval nos.

Rychlost datového přenosu mezi Spiritem a Zemí se pohybuje od 12 000 bit/s za optimálních podmínek do 3 500 bit/s za podmínek stížených. Spirit ovšem taky může využít k přenosu dat družice Mars Odyssey a Mars Global Surveyor, které obíhají kolem Marsu. Délka komunikace s nimi je sice kratší – sondy se nad Spiritovým obzorem objeví vždy asi na 8 minut – ale díky větší blízkosti je přenosová rychlost 128 kbit/s a tím by už modemista nepohrdnul.

Jaké antény teda Spirit používá? Jsou celkem tři. Se zemí komunikuje pomocí dvou antén – s malým a vysokým ziskem (Čím větší zisk, tím je signál koncentrovanější, ale je vysílán v užším paprsku). Data k retranslačním družicím posílá UHF anténou. Meziplanetární komunikace probíhá ve vlnovém pásmu X (7 – 8,5 GHz).

Stejně důležité jako vysílání je i příjem. Ten zajišťuje pozemská síť Deep Space Network pomocí tří sedmdesátimetrových antén v Austrálii, Španělsku a USA. Antény jsou na zemském povrchu rozmístěny přibližně pod úhlem 120°, takže rozsah jejich působnosti se mírně překrývá a umožňuje nepřetržitou komunikaci. Signál se obrovskou vzdáleností, kterou putuje, zeslabí tak, že i když je přijímán takto obrovskými zařízeními, musíme jej dodatečně zesílit ihned v ohnisku paraboly, aby při dalším zpracování nedošlo k jeho znehodnocení šumem.

Další zajímavé články k tomuto tématu:
Scienceworld – Meziplanetární komunikace jménem Deep Space Network (1)
Scienceworld – Meziplanetární komunikace jménem Deep Space Network (2)
Natura – Deep Space Network
SWNet – Meziplanetární Internet