NASA je jednou z velmi úspěšných světových kosmických agentur. Největšího úspěchu dosáhla dobytím měsíce, ale jinak ve všech ostatních vesmírných závodech prohrála. Přesto má nyní ambiciózní plány. Chce se vrátit na Měsíc a následně i na Mars.
Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration – čili NASA) byl založen v roce 1958 na pozůstatcích organizace NACA (National Advisory Committee for Aeronautics – Národní poradní komise pro letectví) založené v roce 1915. NACA dosáhla několika úspěchů. Vyslala například do vzduchu prvního člověka rychlejšího než zvuk v letounu X-1. Ale když se Sovětům v roce 1957 podařilo vyslat první družici Sputnik na oběžnou dráhu, vypukla v USA panika z technologického náskoku SSSR. Bylo nutné konat a sjednotit civilní raketový výzkum a pomoci si i výsledky vojenského výzkumu. Začaly vesmírné závody, promiňte tuto větu, jako pokerstars hrajte online poker ještě lepší.
NASA od jejího založení provázely neúspěchy. První umělá družice Země, první člověk ve vesmíru, první sonda na Měsíci, první sonda u Marsu, první sonda u Venuše; to všechno byly úspěchy sovětské kosmonautiky, které NASA musela útrpně snášet. Až prezident Kennedy dal po svém nástupu do úřadu v roce 1961 impuls k dobytí Měsíce. Podpořil projekt Mercury a inicioval projekt Gemini, ze kterého poté vzešlo Apollo. Až na několik nehod byly všechny tyto projekty úspěšné. A hlavně splnily cíl – dostaly člověka na Měsíc. Ne tolik viditelný, ale přesto mnohem významnější byl obrovský příliv peněz do vědy a výzkumu, které nastartovaly NASA k tomu, aby se stalo nejpokročilejší kosmickou agenturou světa. Z každých deseti dolarů, které byly vloženy do projektů souvisejících s dobytím Měsíce, se v dlouhodobém horizontu vrátilo údajně sto. Investice to tedy nebyla tak špatná.
Po úspěchu letů na Měsíc nastalo období euforie. Mnoho lidí bylo přesvědčeno, že do konce osmdesátých let, přistane člověk na Marsu. Prvním krokem k těmto letům měl být raketoplán. Vícenásobně použitelný kosmický dopravní prostředek – space shuttle – doslovně přeloženo vesmírný autobus. Z počátku se uvažovalo, že raketoplán bude startovat každý měsíc a mělo jich být vyrobeno více než čtyři (plus jeden Endeavour náhradou za zničený Challenger). Ukázalo se, že vzhledem k ceně letů, se pro tak časté starty, nenajde využití. A to je začátek úpadku kosmického výzkumu. Ten se prohloubil po tragické havárii Challengeru v roce 1986. Nebyly žádné plány pro přistání lidí na Marsu ani obnovení letů k Měsíci. NASA však stále měla a má úspěšné nepilotované sondy. Zmíním programy Pioneer a Voyager, které nám přinesly dosud jediné informace o planetách Uran a Neptun nebo ze současnosti rovery na Marsu a úspěšný výzkum komet.
Prezidentská rodina Bushů se vyhlašuje pravidelně snahy o let na Mars. Nejdříve to byl Bush starší na začátku devadesátých let a nedávno Bush mladší, který by rád přistál na Marsu okolo roku 2030 a na Měsíci 2020. Je možné, že rodinnou tradicí je používat přistání lidí na Marsu k získání politických bodů. Rozbuškou nových kosmických závodů může být Čína. Její program Šen-čou má být přípravou k letům na Měsíc a později i na Mars. A NASA si rozhodně svou přední pozici v dobývání vesmíru nebude chtít nechat vzít.
Starší příspěvek: Izolace raketoplánu zachraňuje životy
Novější příspěvek: Přistání raketoplánu
Martin Šrubař © 2003 - 2014
Kontakt | O autorovi | Redakční systém