Dalo by se říct, že jsme objevili původ lásky i dalších problémů ve vztazích mezi mužem a ženou. Nachází se ve vlastnostech elementárních částic. :-)
Dneska mě na Světě pohledem studenta zaujal spot Syndrom dlouhodobých singles a nedlouho potom jsem narazil na článek Nucleons Go Two-by-Two (Čili nukleony chodí po dvou.). Tentokrát vynechám technické detaily a zaměřím se na podobnosti s lidským chováním. Pro uvedení do děje pouze poznamenám, že vědci do jader hélia (2 protony a neutron) pouštěli vysokoenergetický paprsek elektronů a zjišťovali tak chování nukleonů.
Co z toho pro nás plyne? Protony a neutrony jsou jako muži a ženy. Když jsou od sebe daleko, zdá se, že se ignorují. Přiblíží-li se, začnou se silně přitahovat. Když se dostanou příliš blízko, přitažlivost se zmenší a nastane odpuzování. :-) Další poznatky nutí k zamyšlení. Spárované nukleony jsou třikrát rychlejší než nespárované. Vztahy mezi nimi trvají zlomky vteřin. Jen čtvrtina nukleonů má partnera.
Neutron nemůže dlouhodobě existovat samostatně bez protonu – tady nechám na vás, kterou částici přiřknete ženám, a kterou mužům. :-) A když je neutron dlouho sám, může se změnit na proton – lze i to převést do světa lidí?
Starší příspěvek: Nejchladnější objekt ve vesmíru
Novější příspěvek: Světlo v křemíku – přijdou optické počítače
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém